Označení audit či auditor se dnes objevuje až podezřele často pro řadu činností či pracovních pozic. A není divu. Tato slova jsou podprahově vnímána s respektem a budí důvěru. Můžete se setkat třeba s právním auditem, ergonomickým auditem, IT nebo bezpečnostním auditem.
My bychom vám rádi představili našeho auditora: statutárního auditora, který má jako jediný ze všech „auditorů“ svůj vlastní zákon.
Audit účetní závěrky je jedinečný a může jej provádět pouze statutární auditor zapsaný v rejstříku Komory auditorů ČR. Proč? Protože provedení auditu účetní závěrky vyžaduje sofistikované postupy a pravidla, nezávislost a odbornost, ale i vlastní úsudek a osobní integritu. Vyžaduje tedy odpovídající kvalifikaci a dodržování etického kodexu. A získání této kvalifikace není vůbec jednoduché. Posuďte sami...
Kromě získání vysokoškolského vzdělání, musí auditor:
- vykonat tříletou řízenou praxi jako asistent auditora,
- složit 12 dílčích auditorských zkoušek, kromě auditingu také z dalších oblastí (např. finanční účetnictví, manažerské účetnictví, ESG, podnikové finance, právo v podnikání, zdanění, IT a statistika, konsolidace, neziskové organizace a finanční instituce).
To může trvat tři až pět let. Ale tím to nekončí! Statutární auditor musí nadále absolvovat kontinuální profesní vzdělávání. Každoročně minimálně 40 hodin. A protože auditorům i Komoře auditorů záleží na kvalitním výkonu auditorské činnosti, komora dohlíží a kontroluje činnost svých auditorů (o tom, jak funguje komora, si povíme někdy příště).
Ještě jedna důležitá věc! Statutární auditor primárně nepracuje pro toho, kdo mu za audit platí, jak to většinou bývá u ostatních auditorů. Výsledek auditu účetní závěrky je totiž určen v první řadě široké veřejnosti, např. investorům, aktuálním i potenciálním, dodavatelům, odběratelům, zaměstnancům nebo bankám. Těm všem auditor říká, zda má daná společnost ve své účetní závěrce vše správně, tj. podle skutečnosti a v souladu s účetními předpisy. Statutární auditor tedy pracuje ve veřejném zájmu, v zájmu důvěryhodného obchodního prostředí, kde je normální nelhat.
Můžeme to shrnout asi takto:
- statutární auditor prošel velmi odbornou kvalifikací,
- statutární auditor musí dodržovat etický kodex, mlčenlivost a být nezávislý (pracuje totiž ve veřejném zájmu),
- statutární auditor se stále vzdělává,
- statutární auditor je pod dohledem své komory,
- audit provedený takovým auditorem je důvěryhodný audit, který slouží široké veřejnosti.