Poslání a smysl auditu

Posláním a smyslem auditu účetní závěrky je vyjádřit názor nezávislé, kvalifikované osoby na věrohodnost účetní závěrky zveřejněné vedením účetní jednotky. Auditor ověřuje, zda údaje v účetní závěrce podávají věrný a poctivý obraz finanční pozice a výsledků hospodaření a peněžních toků v souladu s pravidly předepsanými českými nebo jinými účetními předpisy, často s Mezinárodními standardy účetního výkaznictví (IFRS). Názor auditora má dostatečnou vypovídací schopnost pouze a jenom ve spojení s určitou úplnou účetní závěrkou, ke které se auditor vyjadřuje. Názor auditora vytržený ze souvislosti s konkrétní účetní závěrkou je zmatečný.

Další definice

  • Povinným auditem se rozumí (§ 2, odst. a), zákona č. 93/2009 Sb.) ověření řádných a mimořádných účetních závěrek nebo konsolidovaných účetních závěrek, pokud takové ověření vyžaduje jiný právní předpis; případně ověření mezitímní účetní závěrky, pokud takové ověření vyžaduje jiný právní předpis.
  • Auditorskou činností se rozumí (§ 2, odst. b), zákona č. 93/2009 Sb.):
    • provádění povinného auditu,
    • přezkoumání hospodaření podle jiného právního předpisu, pokud toto přezkoumání provádí auditor,
    • ověřování účetních záznamů, pokud tak stanoví jiný právní předpis,
    • ověřování jiných ekonomických informací provádění podle auditorských standardů.
  • Cílem auditu účetní závěrky je umožnit auditorovi vyjádřit názor, zda je účetní závěrka ve všech významných ohledech v souladu s příslušným rámcem účetního výkaznictví (Mezinárodní auditorský standard ISA 200 Cíle a obecné principy auditu účetní závěrky).
  • Auditor je při provádění  auditu povinen ověřit, zda (§ 20, odst. 1c) a 2 zákona č. 93/2009 Sb.):
    • účetní závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrka podává věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví v souladu s použitými právními předpisy a účetními standardy,
    • výroční zpráva nebo konsolidovaná výroční zpráva je v souladu s účetní závěrkou či konsolidovanou účetní závěrkou.
  • Audit je ověřovací zakázkou, která znamená zakázku, v níž odborník vyjadřuje závěr s cílem zvýšit míru důvěry předpokládaných uživatelů jiných než odpovědná strana ohledně výsledku hodnocení či oceňování předmětu zakázky vůči daným kritériím (Mezinárodní rámec pro ověřovací zakázky).

TYPY VÝROKŮ AUDITORA
Bez výhrad – auditor konstatuje, že účetní závěrka poskytuje podle jeho názoru ve všech významných ohledech věrný a poctivý obraz skutečnosti.

S výhradou – auditor konstatuje, že účetní závěrka poskytuje podle jeho názoru věrný a poctivý obraz skutečnosti s výjimkou skutečností, které popíše.

Záporný výrok – auditor konstatuje, že podle jeho názoru účetní závěrka nepodává věrný a poctivý obraz skutečnosti.

Odmítnutí výroku – auditor konstatuje, že byl ve své činnosti omezen do takové míry, že nebyl schopen vydat svůj výrok.

ZDŮRAZNĚNÍ SKUTEČNOSTI

Auditor ve svém výroku upozorňuje na skutečnost, která je pro správnou interpretaci účetní závěrky důležitá a jejíž opomenutí by mohlo negativně ovlivnit rozhodování uživatelů účetní závěrky.


POVINNOST AUDITU MAJÍ ÚČETNÍ JEDNOTKY:

  • Přímo podle zákona o účetnictví - přehled zde
  • Podle § 20 odst. 1 písm. e) zákona o účetnictví, tj. s odkazen do speciálního právního předpisu - přehled zde


SLUŽBY AUDITORA PODLE ZVLÁŠTNÍHO PŘEDPISU:

  • Služby auditora v ostatních případech, kdy tak stanoví zvláštní předpis - přehled zde